Jaromír Nohavica Cukrářská bossanova

Cmaj7 C#dim Dmi7 G7
1. Můj přítel snídá sedm kremrolí,
Cmaj7 C#dim
a když je spořádá, dá si repete,
Dmi7 G7
cukrlátko,
Cmaj7 C#dim Dmi7 G7
on totiž říká:"Dobré lidi zuby nebolí
Cmaj7 C#dim
a je to paráda, chodit po světě
Dmi7 G7 Cmaj7 C#dim Dmi7 G7
a mít, mít v ústech sladko."

Cmaj7 C#dim Dmi7 G7
R: Sláva, cukr a káva a půl litru becherovky,
Cmaj7 C#dim Dmi7 G7
hurá, hurá, hurá, půjč mi bůra, útrata dnes dělá čtyři stovky,
Cmaj7 C#dim
všechny cukrářky z celé republiky
Dmi7 G7
na něho dělají slaďounké cukrbliky
Emi7 A7
a on jim za odměnu zpívá zas a znovu
Dmi7 G7 Cmaj7 C#dim Dmi7 G7
tuhletu cukrářskou bossa-novu.

2. Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
říká, že nad ni není,
že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám,
koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek,
a já mám podezření,
že se zakulatí jako míč,
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč
a já zůstanu sám, úplně sám.

R:

3. Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí,
postava fortelná se mu zvětšuje,
výměra tři ary,
on ale říká:"Glycidy jsou pro lidi,"
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje,
někdo se zkáruje, někdo se zfetuje
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.

R: